"Příběh románu, jehož hrdinkou je dospívající dívka Liesel Memingerová, je zasazen do Německa za 2. světové války. Mladý australský autor sepsal na základě vyprávění své babičky silný, jímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Lieselin příběh si podmaní dospělé i dospívající čtenáře, stejně jako si podmanil jeho vypravěče. Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem." (Martinus.cz)
Liesel Memingerová není jen tak obyčejná dospívající dívka. Pokud nezaujme Vás, Váš problém, ale Smrt, ta si jí všimla a to už sakra něco znamená.
Liesel se stěhuje do Mnichova, konkrétně do Himmel Strasse, na níž ale není nic hezkého, natož pak nebeského. Všude kolem číhá válka a ustrašenost a napětí všechny obrůstá jako pnoucí se břečťan. Doba je zlá... Setkává se se svými novými rodiči Rosou a Hansem Hubermanmovými. Ona je statná, přísná a uštěkaná žena, on je jejím pravým opakem - milý, citlivý, s dětskou duší v dospělém těle.
Noví rodiče, ptáte se? To je tak, když je Váš tatínek komunista a maminka Vás neuživí. Nejde Vám to na rozum? Ani Liesel to úplně nechápe. V rukou svírá svou první knihu (jak k ní přišla Vám neprozradím) a nejistě se vydává vstříc novému domovu.


Najednou není jasné, co je správné a co ne, co říkat a co si raději nechat pro sebe a postupem času Liesel začíná chápat, že ne vše, co slýchá ve škole nebo od jiných dospělých, je pravda. A pak jsou tu knihy... Slova v nich ukrytá, kouzelné příběhy, moudrosti a vzpomínky...
Po celou dobu je jí poblíž Smrt, tiše ji z povzdálí sleduje. Někdy je blíž, než by bylo milé, někdy okolo jen tak prolétne. Ale stále se vrací... Jak to s Liesel a ostatními dopadne, si přečtěte sami - o to Vás nemůžu připravit... :)
"On byl cvok, který se natřel načerno a porazil celý svět.
Ona zlodějka knih, která neměla slova."

Autor: Markus Zusak
Název originálu: The Book Thief
Počet stran: 528
Vazba: brožovaná
Jazyk: čeština
Rok vydání: 2014
Osobně
Kouzelně hravý příběh, který Vás rozesměje a rozpláče zároveň. Ukáže Vám svět, kde je všechno tak trochu naruby a ač je to doba, která si nebrala servítky s nikým a ničím, není to jen o válce a její tragédii. Ale o jedné dívce, která stojí uprostřed děsivého a ochromujícího zmatku a snaží se chápat nepochopitelné. O dívce, která má ohromnou slabost pro knihy, i když je zatím neumí moc číst. O dívce, která zasáhne každé srdce, které se jen lehce pootevře.
Vypravěčem je Smrt, což se někomu může zdát podivné a těžko stravitelné, ale myslím, že lepšího vypravěčem kniha mít ani nemůže. Je totiž zároveň mrazivé a rozpustilé se na svět dívat očima Smrti. Která nemá city, nebo smilování, neodpouští ani nevyčítá, prostě jen dělá svou práci, kterou jí těžko můžeme závidět.
"Němci hrozně rádi něco pálili. Obchody, synagogy, Říšské sněmy, domy, osobní majetek, povražděné lidi a pochopitelně také knihy."
Pokud Vás minul i film, určitě doporučuji i jeho shlédnutí. Je jasné, že film málokdy splní všechna očekávání, která máme my knihomolové z knih, ale alespoň v tomto případě udělejte výjimku a nechte se jím pohltit. Ač jsou tam některé věci jiné, zpracování je myslím víc než fajn.
*****************
obálka půjčena z Martinus.cz
* http://hrexach.wordpress.com/2013/12/23/the-book-thief-a-movie/
** http://dreams-aboutbooks.blogspot.cz/2014/01/film-review-zlodejka-knih.html
Jo mě tedy ten film hrozně naštval tím, co tam změnili všechno, ale jinak byl skvělý :)
OdpovědětVymazatČlověk se vždycky musí trochu oprostit od knížky, mně se film líbil fakt moc, protože jsem knížku četla až potom a nevěděla jsem, co mám čekat. Proto mě asi tak dostal :)
Vymazat